Tady začíná naše cesta za posledním Oetziho výstupem. Údolí Tiesental, Jezero Vernago, chata Tiesenhof. Ani jedno z toho tady koncem doby kamenné nebylo. Škoda pro Ötziho. Dnes tady totiž servírují výborné domácí koláče, v obřích porcích, protože turisté je prý po návratu z výšlapu k Simlaunhütte, poblíž které muže z ledu našli, potřebují. My to vezmeme vycházkou, stejně bychom až na místo jeho smrti s našimi raubíři nedošli. Ale chceme vidět, kudy pravděpodobně vedla poslední Ötziho cesta. Dnes je to krásné údolí mezi majestátnými vrcholy. To se asi příliš nezměnilo, ale krávy tady v jeho době zřejmě neměli. … Taky si cestu tam nahoru musel pamatovat, protože jemu značky asi nikdo nepřipravil.
A jak to tedy asi bylo? Byl konec jara, začátek léta, 3.250 let před naším letopočtem, plus mínus sto let.Ötzi se v údolí popral a vyhrál. Pak se vydal do hor. Kde ho ve výšce 3.210 metrů nad mořem někdo střelil do zad. Možná někdo z těch, které v předchozím boji porazil.Ötziho pohřbil ledovec a vrátil ho až o 5.300 let později, kdy ho objevili kolem jdoucí turisté.